| Vývod předků
| Výklad příjmení
| Foto rodina
| O mě
Strání
| Urbář 1592
| Soupis 167X
| Lánský rejstřík 1671
| Tereziánský k. 1753
| Soupis domů 1755
| Robotní seznam 1777
| Kontribuce 1819
| Indikační skica 1828
| Vceňovací operát 1841
| Sčítání lidu 1869 Hotovo po č.p. 70
| Poměry ve Strání 1896
| Matriky
| Pudmistři
| Kněží
| Četnická stanice
| Pošta
| Škola Připravuje se
| Školní kronika Strání
| Školní kronika Květná
| Clo a mýto
| Hasičský sbor
| Živnosti 1854 - 1951
| Mapy
| Pohlednice Opraveno
| Fotogalerie Opraveno
| Fotky s popisem
| Tvrz
| Výklad příjmení
| Emigrace
| I.světová válka
| Slovácká brigáda Nové
| II.světová válka
| Protikomunistický odboj
| Strání v tisku
| Pracovní
Sklářství
| Sklárna Květná
| Skláři v pol.19.st.
| Skláři L.P.1900
| Skláři L.P.1910
| Skláři L.P.1921
| Původ sklářů Připravuje se
| Patroni sklářů
| Obchod se sklem
| Moravské sklárny Připravuje se
| Slovenské sklárny
| Mapa skláren Nové
Odkazy
| obec Strání
| sklárny Strání
Zpět na úvod
ŽIDÉ V UHERSKÉM OSTROHU
Odhadnout přesněji počátek židovské přítomnosti v Uherském Ostrohu je pro absenci písemných zpráv nemožné,
lze se jen domnívat, že se tu mohli objevit po vyhnání Židů z moravských královských měst roku 1454.
Nasvědčuje tomu nepřímo forma židovského příjmení Steinitz, které vzešlo z původího názvu pro Ostroh - Stanice/Stenice;
tato podoba názvu města se totiž s formou Ostroh střídala ještě v průběhu 14. století, ale v 15. století byla již užívána jen ojediněle.
O to pravděpodobnější je pak přítomnost Židů po roce 1514, kdy došlo k jejich nucenému odchodu z nedalekého Uherského Hradiště.
Také nejstarší dochované náhrobky z ostrožského židovského hŕbitova jsou datovány do 16. století.
První zmínku o Židech v městských pramenech přináší nejstarší gruntovnice. Židé se v ní objevují poprvé k roku 1573 a to hned ve třech zápisech.
Prvním je nějaký Zymcha z Veselí, který koupil v Ostrohu dům od věŕitelů Jana Buchty. Jako jeho ručitelé jsou jmenováni Mušl, Chajimů zeť a Marek
zvaný Neřád. Dále se na zmiňuje v roce 1573 žid Arron v souvislosti se splátkou dluhu a na fol. 291v Lazar, židovský kněz, jako majitel pozemku.
Židovské osídlení v místě dosáhlo největšího rozšíření v polovině 19. století.
Židovský hřbitov je zde doložen již v roce 1592.
V důsledku nacistické perzekuce židovská komunita za 2. světové války zanikla a následně již svou činnost neobnovila.
Židovská čtvrť bývala v jižní části města, v dnešních ulicích Kostelní a Šance, poblíž břehů řeky Moravy.
Z původních 35 židovských domů je dochováno dodnes 26, např. čp.172-bývalá stará škola, čp. 157-nová škola a čp.159-někdejší obecní dům židovské obce.
Synagoga stávala nedaleko od řeky Moravy, u dnešního domu čp.99, místo není dodnes zastavěno, mezi domem čp.99 a synagogou stály však minimálně dva dnes
zbořené domy. Synagoga měla svůj původ a základy snad již ze 16.století, klasicistní podobu známou ze starých fotografií získala okolo r.1800 i později
prošla dalšími úpravami. Zbořena byla na příkaz německých okupačních úřadů v r.1944.
Starý židovský hřbitov s náhrobky již ze 16.století byl pro poškození zrušen v r.1950, na jeho místě je dnes komunikace.
Asi stovka dochovaných cennějších stél ze 17. a 18.století byla přemístěna na cca 100 m vzdálený nový hřbitov poblíž
Veselské ulice, který byl založen v r.1862.
SynagogaSoupisy židůPlány židovského osídlení v Uh. Ostrohu
|