Rodokmen
 | Vývod předků
 | Výklad příjmení
 | Fotky rodina
 | O mě

Strání
 | Urbář 1592
 | Soupis 167X
 | Lánský rejstřík 1671
 | Tereziánský k. 1753
 | Soupis domů 1755
 | Robotní seznam 1777
 | Kontribuce 1819
 | Indikační skica 1828
 | Vceňovací operát 1841
 | Sčítání lidu 1869 Hotovo po č.p. 50
 | Poměry ve Strání 1896 Nové
 | Matriky
 | Pudmistři
 | Kněží
 | Četnická stanice
 | Pošta
 | Škola Připravuje se
 | Školní kronika Strání
 | Školní kronika Květná
 | Clo a mýto
 | Živnosti 1854 - 1951
 | Mapy
 | Pohlednice
 | Fotogalerie
 | Fotky s popisem
 | Tvrz
 | Výklad příjmení
 | Emigrace
 | I.světová válka
 | II.světová válka
 | Protikomunistický odboj
 | Strání v tisku Nové

Sklářství
 | Sklárna Květná
 | Skláři v pol.19.st.
 | Skláři L.P.1900
 | Skláři L.P.1910
 | Skláři L.P.1921
 | Původ sklářů Připravuje se
 | Patroni sklářů
 | Obchod se sklem
 | Moravské sklárny Připravuje se
 | Slovenské sklárny

Odkazy
 | obec Strání
 | sklárny Strání

 | Kniha návštěv
 | Josef Kubela

Zpět na úvod
Počet návštěv: CounterTracker

Valid HTML 4.01 Transitional





Mýto, celní a třicátkový úřad ještě se na tom pracuje


První zprávy o vybírání cla v našem kraji pocházejí z již z 11. století. Ve falzu zakládací listiny rajhradského kláštera , které se hlásí k roku 1048 se praví, že kníže Břetislav daroval tomuto klášteru desátek a clo, které se vybíralo na řece Olšavě. Tam, v místě kde byl brod přes řeku, se scházely obchodní cesty z Uher. Roku 1222 byla tato celnice přeložena do Kunovic. První zprávy ze Strání se však týkají vybírání mýta. Jeden z místních názvů tratí – Jablonica vznikl sice z latinského gabellum – celnice, lze však předpokládat, že se zde vybíralo zpočátku pouze mýto. Několik informací o vybírání mýta máme z období kdy Strání patřilo pánům z Vojslavic (1446 – 1500). Čeněk z Žeravic (majitel Bánova) žaloval na Václava z Vojslavic, že jeho lidé nahánějí všechny, aby šli přes Strání a ne cestou na Bánov. Tím panu ze Žeravic vznikala škoda, neboť tak přicházel o poplatky z mýta. Další spor vznikl s měšťany z Uh. Brodu, kteří si stěžovali nejvyššímu hejtmanu moravskému Ctiboru Tovačovskému, že musí platit mýto dvakrát za den, vracejí li se týž den z Uher. Soud byl rozhodnut v jejich prospěch. „ Ktož s vozem tudy jede buďto do Uher nebo z Uher sem, ten každýkoli, že by jednoho dne tam i zase jel, není povinen než jedno mýto spraviti.“ Když roku 1502 nechal zapsat Jan z Kunovic celé panství své manželce Barboře z Proskova, uvádí se ve výčtu „ … i s mýtem stránským…“

Udělování mýta -sjednocení cla

Ve středověku uděloval panovník výsadu vybírat clo a mýto šlechticům nebo klášerům. Později - především po nástupu Habsburků na trůn docházelo ke snahám o sjednocení cel a jejich soustředění do rukou panovníka. Ten se nechtěl připravit o značný finanční výnos s výběru cla. Měl rovněž zájem na jeho jednotnosti, neboť celní chaos příliš neprospíval ani obchodu.

Vybírání cla ve Strání, Třicátek, Zámeček atd.

...........

Celní organizace byla dobudována na začátku 17. století. Roku 1608 vyšla instrukce pro celní výběrčí a kontrolory. Podle této instrukce musí celní zaměstnanci vést podrobnou evidenci veškerého proclívaného zboží a také osob které toto zboží převáží. Peníze se ukládaly do velkých dřevěných truhlic, ke kterým byly dva klíče (výjimkou byly malé celní úřady s jedním zaměstnancem). Roku 1750 byly všechny celnice, solní úřady, ale i ostatní finanční úřady vybaveny rukodělnou železnou truhlou. Tato měla vevnitř pevně připevněnou malou plechovou schránku. Celá truhlice se připevňovala k podlaze pevnými šrouby.



Truhla pro výběrčí cla

Roku 1663 po vpádech tatarů byla celní organizace na Moravě zcela rozvrácena. Byly zničeny výběrčí stanice v Bánově, Korytné, Bojkovicích a pravděpodobně i ve Strání.

1667 – zákaz dovozu polské soli a proto byl zřízen zbor portášů – nejbližší stanice Březová.

1676 vizitační cesta celního inspektora Jana Jindřicha Hillibrandta Vyměnil celní výběrčí v Boršicích a Suchově a také v Brodě kde vydával falešné doklady. Konkrétně zmiňuje složité postavení výběrčího ve Strání – na hlavní a důležité cestě do Uher uprostřed lesů, kterou ohrožovaly vpády z Uher a také množství lapků. Podle výsledků kontroly však nebylo nutné měnit výběrčího ve Strání, neboť se jednalo o schopného a spolehlivého úředníka. Pro celou oblast přidal dalšího jízdního dozorce Antonín Gutsche – jízdní dozorce dostával jako odměnu při odhalení kontrabandu do ceny 100 zlatých polovinu v případě kontrabandu vyšší hodnoty třetinu.

1701 si pronajal cla na Moravě Jan František ze Suchého za 10 000 zlatých ročně, ale některý rok vybral jen 6000.
Výběrčí cla museli do zvláštních knih vše pečlivě zapisovat. Zapisovali i druh mince jakou vybrali.

1731 nový celní řád pro Moravu mimo jiné sjednocoval míry a váhy aby nedocházelo k podvodům ale i nepříjemnostem.



Celní řád pro Moravu z roku 1750

Praxe při kontrole zboží a vybírání cla:

............


Ostraha hranice:
1771 – 1774 vznikl Bankal Cordon nebo i Mauth Cordon na západní hranici říše i na vnitřních hranicích s Uhrami, tzv. bankální či mýtný kordon , který měl bránit nedovolenému vývozu a dovozu zboží. Zde se nejednalo o složku vojenskou, nýbrž fiskální - jakýsi předobraz potomní finanční stráže. Jeho příslušníci (armádní dobrovolníci z kategorie mužstva a poddůstojníků) podléhali celním inspektorátům.
1779 - Militär Cordon
1779 - spojeno do Militär Grenz Cordon
1784 - vedle toho vytvořen banální kordon příslušníci pohraniční dohližitelé ( Grenz – Aufseher )
Vojenský kordon byl několikrát reorganizován a rozšířen, potom postupně rušen 1830 – 1835
1830 - vznik Grenzwache – příslušníci pohraniční myslivci Grenzjäger těm neveleli důstojníci ale pohraniční komisaře Tato pohraniční stráž převzala úkoly vojenského kordonu i pohraničních dohlížitelů
1835 - zřízena důchodková stráž Gefällenwache –fiskální úkoly zaměření dovnitř státu
1842 - spojení Grenzwache a Gefällenwache v jednotnou finanční stráž Finanzwache - podřízen finančním kamerálním úřadům.

Do vojenského kordonu byli zařazováni vojáci z nejbližšího pluku - v případě Strání to byli vojáci 40. pěšího pluku Mittrowsky, který měl doplňovací okres Uherské Hradiště, a byl posádkou v Kroměříži. Ke kordonu byli zařazováni vojáci - invalidé ( podle tehdejšího pohledu vojáci nižší zdravotní klasifikace ).



Vojáci hraničního kordonu

Záznamy z matriky oddaných a narozených o osobách spojených s kontrolou na hranici (+ číslo domu):

rok příjmení jméno působil jakočíslo popisné
1733 PETRÁŠ Jan tricesimator
1759 PESERA Antonius tricesimatoris Stranensis
1761 POPELKA Mikuláš Satrapa penes oficium revisionis tabaco *
1765 MONTAG Antonius tricesimatoris Stranensis
1779 SCHULTZ Godfridus tabacarius *
1779 WEIS Andreas tabacarius
1779 OREL Maxmilianustabacarius 4
1779 FACTOR C. tabacarius 96
1785 de SOKOLOWSKY CarolusOfic contr. (není uvedeno „ve Strání“)
1791 KOVAČ Georg inf. reg. Mittrowsky
1796 GÜMEL cordonist
1797 KHNIN tabac aufseher *
1797 ODSTRČIL tabac aufseher
1797 TRUSH zoll amt
1797 THIEL tabac oberauf seher *
1798 SKRABANIA tabak aufseher
1799 MACZAREK Georg cordonist
1799 LAUM Heinrich cordonist
1800 WEIDNER Karl zoll amt
1800 NITZKY Jan zoll dreisig amt 86
1805 EICHLER Josef tabacaufseher
1805 BŘEZINA Franz tabacaufseher 50
1810 LACHMAN Laurentius banc controlor 69
1825 SVOBODA Franz tabak oberaufseher 68
1828 BUČEK Vincent tabacaufseher 67
1829 RESNYK Jan gränzaufseher 76
1829 GENISER Wincent tabacaufseher 86
1829 KÖNIGSTEIN Wincent cordonist
1830 KIPER Jan cordonist 106 nebo 126
1830 ROSIK Johan grënzaufseher 76
1830 GENISER Wincent zoll dreisig amt 86
1831 POLÁŠEK Martin inf.reg herzog Nassau**
1831 MÜHLBERGER Kornelius dreisigzollamt controlor
1833 SCHNEIDER Mathias dreisigamt 69
1834 PICHLER Nicolas gesselaufseher 67
1834 PAUL Wilhelm k.k. zollamtaufseher 69
1840 VANKEVIČ Viktor k.k. granzwach – führer 5. comp. 168
1841 KRAPEK Josef granzwach oberjäger 69
1841 BEŠKA Ernest k.k. zoll controler 69
1842 DOBROVOLNÝ Fabián Granzwachoberjäger 70
*Tabákový monopol byl zaveden v habsburských zemích 1723 a tehdy byli ustanoveni administrátoři,
revisoři a dozorci (Aufseher) tabákového prodeje.
** Vojáci z regimentu hraběte Nassau byli nasazeni jako tzv. cholerový kordon. Měli se pokusit zastavit rozšíření cholery z Uher.


1848 - Vpády maďarských insurgentů (povstalců) na Moravu. Podle zprávy olomouckého časopisu Die neue Zeit vpadlo 24 listopadu 1848 asi 40 maďarských povstalců za vedení důstojníka v pravé poledne u třicátkové celnice do Straní. Konfiskovali zboží a koně u celnice a odvlekli je za hranice. Úředníkovi s erárními penězi podařilo se prchnout do Hradiště. Z Brodu byla vyslána do Strání kompanie myslivců.

Císařským patentem z 1. 10. 1850 stanoveno jednotné celní území celé monarchie
Od června 1850 se neplatilo za živá zvířata
Od srpna 1850 prosty cel a třicátku některé položky ( cihly, kámen, kůže, len, atd. )
Od 1. 7. 1851 zrušeny celní a třicátkové úřady ( na vnitřních hranici monarchie)



Hranice 1939 - 1945, hranice po roce 1993



Použitá a doporučená literatura:

F. Mainuš a kol., Historie celnictví v ČSSR, Nakladatelství Naše vojsko, Vydání I., 1977
S. Brodesser a kol., Celnictví v Československu – minulost a přítomnost, Nakladatelství Naše vojsko, Vydání I., 1982
P. Macek; L. Uhlíř, Dějiny policie a četnictva I, Praha, Themis, 1997