Rodokmen
 | Vývod předků
 | Výklad příjmení
 | Fotky rodina
 | O mě

Strání
 | Urbář 1592
 | Soupis 167X
 | Lánský rejstřík 1671
 | Tereziánský k. 1753
 | Soupis domů 1755
 | Robotní seznam 1777
 | Kontribuce 1819
 | Indikační skica 1828
 | Vceňovací operát 1841
 | Sčítání lidu 1869 Hotovo po č.p. 50
 | Poměry ve Strání 1896 Nové
 | Matriky
 | Pudmistři
 | Kněží
 | Četnická stanice
 | Pošta
 | Škola Připravuje se
 | Školní kronika Strání
 | Školní kronika Květná
 | Clo a mýto
 | Živnosti 1854 - 1951
 | Mapy
 | Pohlednice
 | Fotogalerie
 | Fotky s popisem
 | Tvrz
 | Výklad příjmení
 | Emigrace
 | I.světová válka
 | II.světová válka
 | Protikomunistický odboj
 | Strání v tisku Nové

Sklářství
 | Sklárna Květná
 | Skláři v pol.19.st.
 | Skláři L.P.1900
 | Skláři L.P.1910
 | Skláři L.P.1921
 | Původ sklářů Připravuje se
 | Patroni sklářů
 | Obchod se sklem
 | Moravské sklárny Připravuje se
 | Slovenské sklárny

Odkazy
 | obec Strání
 | sklárny Strání

 | Kniha návštěv
 | Josef Kubela

Zpět na úvod
Počet návštěv: CounterTracker

Valid HTML 4.01 Transitional



Katastrální vceňovací operát berní obce STRÁNÍ 1841

Země Morava
Kraj Hradiště
Berní okres Ostroh
Vceňovací obvod čís. XIV

číslo příjmení jméno
1 Bruštík Antonín
2 Šupák Šimon
3 Tinka Jiří
4 Komoň Tomáš
5 Tinka Ondřej
6 Janovský Jiří
7 Popelka Ondřej
8 Chudý Josef
9 Popelka Jiří
10 Bobálková Kateřina
11 Sklenář Jan
12 Zámečník Jiří
13 Popelka Matěj
14 Žajgla Jan
15 Popelka Martin
16 Guryča Václav
17 MikulᚠJan
18 Kohn Frant.
19 Reňák Ondřej
20 Reňák Martin
21 Zetka Šimon
21 Guryča Martin
22 Zámečník Jan
23 Jurtík Jan
24 Horňáček Ondřej
24 Jankových Šimon
25 Zámečník Jan
26 Zámečník Jiří
27 Neškera Jan
28 Popelka Martin
29 Popelka Josef
30 Nuzík Martin
31 Guryča Jan
31 Janiga Frant.
32 Popelka Jan
33 Popelka Jan
34 Winter Pavel
35 Gajdošíková Anna
36 Haloda Šimon
36 Popelka Ondřej
37 Zámečník Josef
38 Jurtík Šimon
39 Jankových Josef
40 Popelka Jiří
41 Haloda Martin
41 Nuzík Josef
42 Pomajbík Martin
43 Tinka Jiří
44 Horňáček Jan
45 Končitík Šimon
46 Popelka Jiří
47 Guryča Josef
48 Guryča Anna
49 Bruštík Josef
50 Zetka Jan
51 Chudý Josef
52 Benešík Martin
53 Šupák Ondřej
54 Adámek Matěj
55 Adámek Josef
57 Popelka Ondřej
58 Benešík Josef
59 Tinka Josef
60 Grebík Filip
61 Grebík Josef
62 Brvnišan Ondřej
63 Horňáček Matěj
64 Tinková Kateřina
65 Brvnišan Jiří
66 Adámek Mikuláš
66 Zámečník Jan
67 Horňáček Jan
68 Končitík Josef
70 Popelka Jan
72 Mikulášková Johana
73 Janoštík Ondřej
73 Tinka Josef
74 Horňáček Martin
75 Toman Pavel
76 Končitík Václav
77 Popelka Jan
78 MikulᚠOndřej
79 Popelka Ondřej
80 Končitík Matouš
81 Popelka Jan
81 Zámečník Ondřej
82 Adámek Antonín
83 Popelka Ondřej
84 Winter Franz.
85 Popelka Martin
86 Zámečník Martin
87 Popelka Jiří
88 Jurča Jan
88 Pavluš Štěpán
89 Končitík Martin
90 Popelka Florian
91 Popelka Martin
92 Končitíková vdova
93 Zetka Šimon
94 Popelka Jan
95 Popelka Martin
96 Tinka Ondřej
97 Zámečník Ondřej
97 Zderčík Ondřej
98 Zderčík Antonín
99 Knotek Jan
100 Haloda Jiří
101 Černůšek Jiří
102 Straní lokalie P. Martin Stanislav
103 Popelka Šimon
104 Adámek Florian
104 Adámek Jan
105 Vanďurka Štěpán
106 Popelka Jan
107 Kolaja František
107 Tinka Jan
107 Zetka Josef
108 David JOsef
108 Zámečník Martin
109 Horňáček Josef
100 Nuzík Martin
111 Popelka Antonín
111 Popelka Josef
112 Janovský Jan
113 Janiga Matěj
113 Popelka Jan
114 Horňáček Jiří
115 Zámečník Štěpán
116 Fojtík Ondřej
116 Šupák Štěpán
117 Horňáček Josef
118 Knotek Štěpán
119 Bruštík Antonín
120 Popelka Šimon
121 Zderčík Jiří
122 Vanďurka Jan
123 Mikulášek Jan
123 Mikulášková Kateřina
124 Bruštík Ondřej
124 Horňáček Jan
125 Končitík Tomáš
126 Kohn František
127 Haloda Jakub
127 Zámečník Jiří
128 Mimochodek Antonín
129 Kolaja Jan
131 MikulᚠŠimon
131 Sklenář Jiří
132 Janovských Kateřina
132 Michalík Jakub
133 Haloda Josef
134 Haloda
Jan
135 Mikulášek Jiří
135 Popelka Martin
136 Mimochodek Jan
137 Janiga Antonín
138 Grebík Josef ml.
138 Klča Antonín
140 Žížka Josef
142 Tomeček Jan
144 Bruštík Josef
145 Adámek Josef
146 Zámečník Ondřej
147 Janiga Antonín
148 Janiga Jan
149 Grebík Martin
150 Halodova vdova
151 Zetka Martin
153 Vanďurka Jan
154 Procházka Karel
157 Weis Šimon
159 Tinka Jiří
160 Wintrová Apolonia
162 Popelka Ondřej
163 Tinka Pavel
164 Fojtík Jan Vápenky
165 Jankových Martin Vápenky
165 MikulᚠPavel
165 Mikulášek Jan
165 Mikulášková Anna Vápenky
169 Druhda Jan
169 Mimochodek Jan Vápenky
170 Herbák Jan
177 Macka Jan
178 Chudý Šimon
179 Žajgla Josef
181 Winter Josef


Topografie:
Obec Strání s celým svým rozlehlým pozemkovým majetkem leží 3 míle jihovýchodně od města a úředního sídla Ostroha v pohraničních moravských Karpatech. Povrch obce je hornatý se sklonem částečně k severu, více však k jihu, na úpatí hory Javořiny 3060 stop vysoké v úzkém průsmyku vedoucím do Uher. Podnebí při horské a vysoké poloze je chladné, drsné, ale zdravé, v údolí však poněkud mírnější než ve větších výškách a dovoluje vzdělávati půdu pouze na nižších svazích. Celý obvod obce měří 7003 jitra 692 čtvereční sáhy. Ve zmíněném průsmyku otevřeném směrem k Uhrám leží osada, v níž je farní kostel s farní a školní budovou, vrchnostenský lovecký zámek a c.k. obchodní celní a třicátkový úřad. Mimo to v malé vzdálenosti je vrchnostenská sklárna a západně za kopcem z několika domů pozůstávající osada Vápenka. Kulturní druhy půdy jsou kol. obce v tratích uspořádány podle možnosti terénu. Nejblíže u domu jsou zahrady, na nejnižších svazích role, nad těmi louky a v nejvyšších polohách až k temeni hor lesy ve velikých komplexích. Pastviny jsou roztroušeny mezi ostatními pozemky. Obec patří k panství ostrožskému, které je také politickým a berním okresem. Fara, vlastně jen lokalie, a škola jsou v místě a přísluší pod patronát náboženskému fondu.

Hranice.
Obec Straní hraničí na severu s Korytnou, Horněmčím a Slavkovem, na východě s Březovou, na. jihu s královstvím uherským a na východě s Novou Lhotou.

Obyvatelstvo:
Podle výsledků konskripční revise z r. 1843 je v obci 627 mužů a 710 žen, dohromady tedy 1337 obyvatel, kteří bydlí v 89 domech a tvoří 125 bytových stran, z nichž 100 byt. stran se zabývá zemědělstvím, 12 stran rozličnými povoleními a 13 výrobou skla ve sklárnách. Obyčejná potrava obyvatelstva pozůstává z málo masa, více z moučných, mléčných a zeleninových jídel. Víno se pije velmi málo, víc pivo a kořalka, kterážto poslední je zvláště oblíbená. Čeleď je držena jen v malopočtných rodinách a ve větších hospodářstvích bývá to obyčejně 1 čeledín a 1 služka.

Dobytek.
43 koní
183 volů
111 krav
115 kusů mladého dobytka
57 vepřů
178 ovcí domácího plemene
Všechen dobytek a obzvláště koně jsou malého a slabého domácího plemene a způsobilé jen pro lehčí polní a tažnou práci. Dobytek je povětšině po celé léto pasen na pastvinách, sklizených lukách na strništích a na trávě vypleté z polí, v zimním období je krmen směsí sena a slámy. Větší hospodářství chovají 2 koně nebo 2 voly, l krávu, 1 tele, 2 ovce a 1 kus vepřového dobytka. V každém domě je chováno několik slepic a husí.

Vody:
Ve zdejších horách pramení několik malých horských potoků,které se buď v obci samé nebo pod ní stékají ve větší horský potok, který směřuje k jihu do Uher a vlévá se do Váhu. Při vysoké vodě je dravý, přináší si mnoho štěrku a pohání 7 malých mlýnů. Vápenský potok pramení na západní straně obce, překračuje brzy na půdu panství strážnického a patří k úvodí řeky Moravy. Silnice: Územím obce vede obchodní silnice z ostroha přes Karpaty do Uher. Jako horská silnice je poměrné dobře udržována konkurencí obcí. Mimo to je zde mnoho polních a lesních cest, z nichž některé tvoří spojení se sousedními obcemi. Ty jsou všechny ve velmi špatném stav.

Trhy:
S produkty přebývajícími k prodeji jezdí obyvatelé do 2 mil vzdáleného Uh. Brodu, kam vede poměrně dobrá silnice a kde bývá každého čtvrtku konán týdenní trh.

Půda:
kultivovaná: jiter sáhů
role 1296 929
louky 594 1425
zahrady 55 284
pastviny 867 856
lesy 4127 1017
dohromady: 6914 1311
stavební plocha 12 1591
nezužitkovatelná plocha
pustiny 6 1190
cesty a silnice 43 723
vody 22 1515
jiná -- 764
celková plocha obce: 7003 692


Plodiny:
Na polích ozimé a jarní pšenice, ječmen, oves. brambory .Nepěstuje se žádné žito,protože jsou pěstěny pouze po většině jařiny. - Na lukách a pastvinách se daří sladké trávě, v zahradách ovoce, zelenina a tráva, v lesích bukové dříví. Mimo to je pěstěno též něco konopí a zelí, však jen v zahradách nebo na malých polních záhoncích. - V dlouhé časové periodě nelze pozorovati v pěstění plodin zvláštních změn. Lepší příklad vrchnosti zůstává rolníky bez povšimnutí.

Obdělávání půdy:
Kromě zahrad bývá největší péče věnována rolím, které jsou podle možností a při nevděčné půdě poměrně dobře obdělávány při dosud používaném trojpolním hospodaření s úhorem ve třetím roce. Louky jsou jen z jara vyčištěny a pak ponechány přírodě. Ovocné stromoví v zahradách jest ošetřováno a odumřelé stromy dosazovány mladými. Lepšímu obděláváni je na překážku poměrně malý stav dobytka, velmi skrovné hnojení a pak i velké robotní povinnosti, které odvádějí vlastní půdě pracovní a tažné síly a proto musejí být pole ze značné části ponechávány úhorem. Z hospodářského nářadí užívají při polním hospodářství pluhů, bran, vozů, motyk, lopat a srpů, při lučním pak kos, hrabí a vidlí. Ozimé setí připadá do druhé polovice záři,jarní na začátek dubna. Pšeničné žně připadají do začátku srpna, žitné do konce července, ječmene do polovice srpna a ovesné do polovice září.

Kvalita plodin.
Z hlavních obilnin je pěstěna pšenice a ječmen částečně v čistém semeni nebo ve smíšenině, nejvíce však je pěstěno ovsa. Mimo oves je jen velmi málo co pěstěno nad vlastní spotřebu, ba naopak nedostávající se bývá přikupováno na trzích, nebo dováženo z Uher. Kvalita obilnin je špatná. Kvalita brambor je prostření a jsou pěstěny jen pro vlastní spotřebu. Lučním produktem je sladké seno, které též stačí jen pro vlastní spotřebu, dřiví z rustikálních lesů též slouží jen vlastní spotřebě, z lesů vrchnostenských je spotřebováno ve skelné huti a něco je též nabízeno k prodeji do okolí

Rozdělení půdy.
Zdejší půda pozůstává z dominikálních pozemků a z nedělitelných pozemků rustikálních. Svobodných pozemků není. V obci je
68 osmin lánů s výměrou 14 až 16 jiter
56 podsedků s výměrou 7 až 12 jiter
14 domkařů čili zahradníků s pozemky
33 domků bez pozemků. Mimo to je zde 1 fara, l škola, l myslivna,l celnice, 1 hostinec, 1 sklárna a 7 mlýnů. Gruntovní vrchností je panství Ostroh, desátkovou vrchností je místní fara s pevně stanoveným počtem obilních snopů.

Domy.
S výjimkou fary, školy,myslivny,celnice a sklárny jsou všechny zdejší domy stavěny z nepálených hlinitých cihel a kryty slamou. jsou vesměs přízemní s předsíní, v níž je kuchyně, obytnou světnicí a malou komorou. Hospodářské budovy jsou připojeny k obytným a jsou z téhož materiálu stavěny. Ze zdejších budov není žádná protipožárně pojištěna.

Průmysl a řemesla:
sklárna má 1 tavírnu a 1 chladnou pec a zaměstnává 13 různých sklářských dělníků. Vyrábí ročně osm tisíc kop tabulí a dutého skla. Spotřebuje 1200 sáhů 36tipalcového štípaného dříví, které podle smlouvy dodává sklárně vrchnost a jež opracuji a dovážejí poddaní z robotní povinnosti. Mimo to spotřebuje sklárna 140 centů křemenné moučky a 3 centy arseniku. Křemen je dodáván z nedaleka z Uher. Sklo je dodáváno do všech rakouských zemí. Pálenice kořalky má 1 oheň, l kotel a 1 dělníka. Vyrábí ročně k vlastnímu výčepu 60 věder 20tistupnavé kořalky a spotřebuje 40 měřic ječmene, 500 měřic brambor a 15 sáhů dříví,což vše je dodávána z místa.

Roztřídění pozemků.
Podle výnosu jsou role rozdělena ve 3 třídy
-----------------------louky--------------3
-----------------------zahrady-----------2
-----------------------pastviny----------2
-----------------------lesy----------------3


Role:
I .třída:
Na těchto rolích jsou pěstěny všechny druhy obilí, mimo to však i mák, konopí a zelí. Jsou ročně obdělávány, musejí však býti i každého roku hnojeny. Výnos jejich je prostřední, poloha je povětšině rovinatá a leží od obce severovýchodně. Maji asi půl střevíce hlubokou, poměrně dobrou humusovitou ornici. Jsou ponejvíce v trati Padělky. Za vzornou parcelu byla vzata parcela č. 875 která patří Ondřeji Končitíkovi čís.p. 92. Zabírají 302 parcely o celkové výměře 48 jiter 1584 čtver.sáhů.
Bývá na nich pěstěna:
l.rok na celá výměře ozimá pšenice s výnosem po jitře 9 měřic
2 rok: --celá výměře ječmen s výnosem po jitře ----- - 10 měřic
3.rok: - celá výměře brambory ---- s výnosem po jitře 70 měřic

II.třída:
Na těchto pozemcích bývá pěstěno jen velmi málo ozimin, ponejvíce jarní pšenice a ječmen. Oziminy se tu pro chladnou polohu jen zřídka zdaří a pro dosti silný sklon bývají zdejšími vydatnými dešti splavovány a zbavovány humusovité ornice. Obtížná práce s obděláváním je nevýnosná, protože výnos ukazuje pouze asi tři zrna. Jsou obdělávána vždy po dva roky po sobě a třetím rokem ponechávána úhorem. Ornice je asi 10 palců hluboká, písčitá. Leží v tratích Lůčky ,ve vápenických kopanicích, Mandlové, Bližní Mechnáč, Bližní Záhumenice, Bližní Losky aj. - Vzorná parcela č.1299 patří Janu Zderčíkovi čp.98. - Zabírají 756 parcel o výměře 319 jiter 114 čtver. sáhů.
Bývá na nich pěstěno:
l.rok na 4/10 výměry jarní pšenice s výnosem po jitře 9 měřic
l.rok na 5/10--výměryječmen s----- výnosem po jitře 12 měřic
l.rok na l/10---výměrybramborys --výnosem po jitře 70 měřic
2. rok na celé výměře oves--------------------------------17 měřic
3. rok na celé výměře úhor.

III.třída
Tato pole mají vysokou chladnou polohu a špatnou, jen asi 4 palce hlubokou chudou půdu smíšenou s kamením a proto dávají sotva 2 až 2 1/2 zrna výnosu. Leží na prudkých svazích a jsou poškozována deštivými přívaly. Obdělávání je obtížná též pro značenou vzdálenost od obydlí. Obsetí záleží v ovsu, pak ječmeni a směsi pšeničné. Jsou třetím rokem ponechávána úhorem.- Jsou v trati Čtvrti, Uhlisko, Zelnice, Nová hora, Dolní Mandlová a v jiných. Vzorná parcela, č.509 patří Janu Popelkovi č.p. 106. - Zabírají celkem 1739 parcel o výměře 904 jitra 911 č.sáhů
l.rok: na 5/10 výměry jarní pšenice s výnosem po jitře 8 měřic
l.rok:na 5/10 výměry ječmen ---------výnosem po jitře 11 měřic
2.rok: na celé výměře oves----------s výnosem po jitře 15 měřic
3.rok; na celé výměře úhor
Vedlejším užitkem z rolí je sláma, jíž se užívá za píci a za krytinu budov, pak pastva na úhorech, která je však skoro bezvýznamná pro chudý travnatý porost a pro skoré a časté přeorávání za účelem zúrodnění.

Louky:
I třída:
Jsou to louky vesměs jednosečné, leží v rovině a bývají z jara protékájícím potokem záplavovány, plodí sladké seno a leží nedaleko osady ve směru severovýchodním po senoseči bývají ještě vypásány dobytkem. Poněvadž leží níže než okolní pole, bývá na ně při silných deštích připlavována humusovitá půda. Jsou v trati Močár pod polem, Močar pod Čtvrtí, Padělky, pod Rubanicma, pod Losky bližní, pod dolními Losky a Dolní Luka. - Vzorná parcela č. 1279 patří Ondřeji Horňáčkovi č.p.24 - Zabírají 471 parcel o výmeře 65 jiter 1360 čtv.sáhů - Dávají po jitře 12 centů sladkého sena.

II. třída.
Tyto louky jsou, jednosečné, leží v mírnějších svazích a jsou skoro každoročně zůrodňovány splavovanou ornicí z výše ležících rolí. Travnatý porost je dosti hustý. Jsou v tratích pod Novou Horou v Rubaincích, Záhumenicích, bližší Jámy, Úlehle, v kolonii Vápenky, pod Uhlisky a pod Losky. Po senoseči jsou také vypásány dobytkem. Vzorná parcela Č. 4l48 patří Šimonu Zetkovi čp. 2l. - Dávají po jitře 10 centů sladkého sena.

III. třída:
Jsou též jednosečné,leží poměrně vysoko se sklonem k severu a jihovýchodu. Travnatý porost je skrovný promíchaný ostrými travinami. Dávají proto tzv. horské seno smíšené. Na těchto lukách jsou mnohé až 200 roků staré duby, které bývají každého šestého roku osekávány a větví je upotřebeno jako ovčí píce, aniž by dávaly dřevný užitek. Jsou v tratích nade Čtvrma, Zaječí, Za polem, Ločky, Jablonica, Lošek, Radková, Lošek Rakový, Nová hora, Němčanské, Kobelná a Losky. - Vzorná parcela č. 690 patří Janu Tinkovi Č.p. 9. Zabírají 611 parcel o výměře 387 jiter 846 sáhů . Dávají po jitře 8 centů sladkého sena.

Zahrady:
I. třída:
v trati Zahrada pod Záhumenice, jsou upotřebeny jako zásobárna píce. Užitek ovocných stromů je řídký a jeví se terpve asi v 6 až 8 letech a ovoce pro chladné podnebí málokdy dozrává a proto jeho cena je nepatrná. Vzorná parcela č.40 patří Martinu Tinkovi čp .94 - Lze k nim počítal také vápenické zahrady. - Zabírají 127 parcel o výměře 30 jiter 853 čtv.sáhů jejich výnos lze srovnati s výnosem rolí I. třídy o 1/2 zvětšeným

II.třída;
Tyto Zahrady pod Padělky. Jsou používány jako zahrady l. třídy avšak pro studenou a místy velmi vlhkou půdy zde ovocné stromy již v mládí schnou a hynou. - vzorná parcela č. 162 patří Janu Neškerovi a Matěji Popelkoví čp.20. - Jejich výnos se rovná výnosu polí I. třídy.

Pastviny:
K této třídě patří tra Nová hora. Leží pod osadou při silnici většinou v rovině, jen od silnice k po toku, který jimi protéká, jsou mírně skloněny. Vyskytuje se také také dosti mnoho křovin. Travnatý porost je hustý a dává dobrou sladkou trávu. Vzorná parcela č.2562 patří obci Strání. - zabírají celkem 9 parcel o výměře 25 jiter 1375 čtv.sáhů - Výnos po jitře lze odhadnout na 4 centy sladkého sena.

II. třída.
Tyto pastviny leží ve vysoké poloze a jsou také silně skloněny. Prudkými lijáky jsou na mnoha místech vymlety a roztrhány, takže jejich výnos pastvinný je o 2/3 nižší než u I.třídy. Leží v trati Drahy při silnici za Straní do Horněmčí, situovány úplně k severu, jsou porostlé místy skupinami červeného buku s křovím. Jsou k nim počítány také některé pastviny jiné. Vzorná parcela čís. 6224 patří obci Strání. Zabírají v celku 1632 parcel o výměře 841 jiter 1538 sáhu. Výnos lze odhadnout po jitře na 1 1/2 cent sladkého sena.

Lesy:
I.třída
porost je červaný buk. Zužitkování: palivové a užitkové dříví. Odbyt dříví: Do Strání a do okolí. Prodej v kmenech nebo v štípových sáhách. - Obhospodařovací perioda stoletá. Na jitro se počítá 130 sáhů dříví a roční přírůstek na Jitro 1,30 sáhu. -Leží vysoko v horách a odvoz dřeva je značně obtížný, čímž jo výnos snižován. - Trati Kobelná, Mikovný kút, Mandlová Bahulovi jámy, Pod mostem, Mechnáč, Rovná, Porážky, Kyčera, Dobrová, Drahy. Vzorná parcela č.6236 patří vrchnosti - Zabírají 29 parcel o výměře 2222 jiter 1378 sáhů

II. třída
porost červený buk smíšený poněkud s borovicemi Zužitkování a odbyt jako u I. třídy, obhospodařovací perioda stoletá. Na jitro 100 sáhů buku a roční přirůstek na jitro 1 sáh. Vzorná parcela č.6271 patří vrchnosti. Poloha značně vysoká a strmá, obrácená k severu zabírají 40 parcel o výměro 1476 jiter 241 sáhů.

III. třída.
porost též červený buk, zužitkování, odbyt a prodaj jako u prvních dvou tříd obhospodařovací perioda 100 letá. Porost na jitro 75 sáhů, roční přírůstek 0,75 sáhu. Leží v nejvyšších polohách se silným a příkrým sklonem až 49 stupňů. V tratích Ogrůň, Vrch Ostrý, vrch Široký, Grůň, Rokytnatý, Mičůvka, Borůvky a j. Vzorná parcela č.6275 je majetkem vrchnosti.

Strání, 28 srpna l84l



------------------------------------Jos. Kaukal, Leitungsbeamte--------------Franz Winter Bauermaeistar
-----------------------------------Wenzl Fialla, Waldbereiter------------------Josef Bruštík,výboník
------------------------------------Ignaz Ziak, Aktuar--------------------------Florián Adámek,výborník
------------------------------------------------------------------------------------Josef Jankových
------------------------------------------------------------------------------------Antoš Janiga
------------------------------------------------------------------------------------Petr Kristek podpisatel