Nejstarší typ razítka ze Strání z roku 1871

Starší typ razítka ze Strání z roku 1901

Nejstarší typ razítka ze Květné z roku 1914

Poštovní úřad ve Strání byl zřízen 10. 6. 1869. Nejstarší údaj o prvním poštmistrovi nám podává sčítací operát z roku 1869, kde se uvádí, že na čísle popisném 69 žil Josef Kuchinka c.k. poštmistr ve Strání. Josef Kuchinka se narodil roku 1820 ve Vizovicích a ve Strání žil v letech 1860 až 1870. V zápisech obecní rady se píše "Byl napřed obecní písař a potom poštmistr." V matrice je uváděn před rokem 1869 jako "ober schreiber". Nelze s určitostí říci, kde se první poštovní úřad nacházel.

Dalšími známými poštmistry byli Maxmilian Kment (kolem roku 1875), Salamon Fuchs a později Julius Reich. K roku 1873 je uváděn i postilion a podruh při poště Martin Šuran. Pravděpodobně od dob Salamona Fuchse byl poštovní úřad na č.p. 257, který byl spojen s domem č.p. 157 kde byl hostinec. Fuchs i Reich byli i majitelé hostince, který však většinou pronajímali. Salamon Fuchs se stal poštmistrem snad kolem roku 1880, kdy je uváděn v této profesi jako člen školní rady. Julius Reich převzal poštmistrovství roku 1903, když byl v prosinci toho roku Fuchs penzionován. Poštovní úřad zajišťoval i "Jízdní poštu" k přepravě osob, jejíž hlavním účelem byla přeprava osob do Uherského Brodu. Po roce 1883, kdy byla do UH. Brodu přivedena železnice, byla trasa a časy odjezdů Jízdní pošty upraveny tak, aby poštovní vůz příjžděl na vlakové nádraží v čase odjezdu vlaku. Roku 1891 byly zřízena funkce venkovského listonoše, který obcházel okolní obce spadající pod obvod poštovního úřadu ve Strání. Obce a osady obcházel v pondělí, středu, pátek a sobotu takto: Strání - Březová - Olšovec - Lopeník - v každém místě se musel zdržet 30 minut v místnosti poštovní expedice. Kromě zařizování poštovních záležitostí, bylo listonoši dovoleno na vlastní účet zařizovat soukromé záležitosti své i jiných osob. 20. července 1898 byl ve Strání zřízen telegraf. V dubnu roku 1935 byl poštovní úřad ve Strání vyloupen, zloději vnikli do kanceláře přes verandu, V kanceláři ukradli pokladnu, kterou hned na verandě vypáčili a ukradli 500 Kč a za 1300 Kč poštovních cennin. Dle dobového tisku se jednalo o čistotné kasaře, protože popel z vypáčené pokladny po sobě zametli.

Ještě před první světovou válkou 1. 11. 1908 vznikl na základě nařízení c.k. ministerstva obchodu ze dne 29. 2 a 8. 5. 1908 poštovní úřad i ve Květné. Jednalo se o samostatný poštovní a telegrafní úřad, který se zabýval službou listovní, povozní poštou a službou poštovní spořitelny. Spojení s poštovní sítí získal každodenní poštovní jízdou Uh. Brod - Strání - Květná a pěší poštou Květná - Mor. Lieskové. Doručovací okres tvořila osada Květná se sklárnou. Vedla ho poštovní spedicientka (zasílatelka) Gisela Machová. Nařízením ze dne 7. 12. 1909 byla pošta zařazena do II. tř. 2. stupně a poštovní spedicientce Gisele Machové byl po uvedení do funkce určen telegrafní příplatek podle III/1 až do obsazení místa pošmistrem. Nařízením c.k. Poštovního a telegrafního ředitelství z 8. 2. 1910 byla poštovní spedicientka Gisela Machová jmenována poštmistrovou a v této funkci setrvala až do 1. 3. 1910 až do odchodu do důchodu 1. června 1912. Od tohoto data do 31. července byla pošta vedena administrativně poštovní oficientkou Ludmilou Kopeckou z Uherského Hradiště. Od 1. 8. 1912 byl pošmistrem jmenován c.k. Poštovní adjunkt (pomocný úředník) Johan Eisner, který se tohoto postavení v lednu 1913 vzdal. Po něm vedl poštovní úřad poštovní adjunkt Josef Chalupa z Prostějova. Úřadovna pošty se nachází v domě, který patří majiteli sklárny E. M. Zahnovi a M. E. Göpfertovi tzv. Úřednickém domě.

Chytilův adresář Moravy z roku 1921 uvádi ve Strání poštmistrovou Richtrovou Marii a listonoše Urbanec Ferdinand a Janovský Josef. Ve Květné byl poštmistrem Kružík Otakar a listonoš Zetka Josef.

Pošta ve Strání v současnosti

Pošta ve Květné