Historie starého kostela

Z archivních záznamů z let 1670 až 1690 vyplývá, že původní kostelík byl velmi chudý. Byl vybaven pouze jedním oltářem, pozlaceným stříbrným kalichem, dvěma kasulemi, tedy ornáty, a dřevěnou křtitelnici. Jeho věž byla tehdy celodřevěná a visely v ní dva zvony. Nivnický farář tehdy ve Strání užíval dvě pole, z nichž jedno kvůli nepřízni počasí zcela pustlo, a vybíral zde desátek.

Boční pohled na starý kostel. Tak jako všechny ostatní známe fotografie již běz věže.

Čelní pohled na starý kostel. Vpravo fara.

Starý kostel Povýšení svatého Kříže stál na místním hřbitově. Na místě toho původního starého chrámu ho nechal v roce 1748 pevně vystavět tehdejší majitel panství, kníže Václav z Liechtensteinu. Budova však byla zpočátku opatřena pouze rákosovým stropem. Kostel dosahoval délky necelých 20 metrů, šířky zhruba 8,5 metru a výšky 7,6 metru. Uvnitř se nacházel pouze jeden oltář, který byl ale v roce 1853 kompletně nově pořízen na náklady patrona, a to včetně oltářního obrazu, svatostánku a šesti pozlacených dřevěných svícnů. Již v roce 1769 byla k budově kvůli rozšíření kapacity přistavěna klenutá předsíň o půdorysu přibližně 4,7 × 4,7 metru. Střecha samotného kostela byla kryta taškami, zatímco věž dostala šindelovou krytinu. Na věži visely tři malé, novější zvony a na kůru byl umístěn jeden pozitiv.

Čelní a boční nákres starého kostela. Výkresy vznikly cca dva měsíce po požáru v roce 1893.

Střecha a půdorys starého kostela. 1893

Zajímavé detaily se dochovaly také o farním zázemí. Přízemní obytný dům pro duchovního byl zcela klenutý, měl tři pokoje a pevnou taškovou střechu, kterou nechal vybudovat rovněž kníže Václav z Liechtensteinu. V roce 1852 nechal tehdejší patron přistavět nový chlév pro dobytek. Na jaře roku 1857 se na farním majetku plánovala stavba nové stodoly a další nezbytné opravy. Za tímto účelem byla 16. dubna téhož roku vypsána veřejná soutěž s počáteční částkou 486 zlatých a 36 krejcarů konvenční měny. Samotný farář v této době hospodařil na farních pozemcích o celkové rozloze přibližně 1,5 hektaru, z čehož na zahradu připadala plocha zhruba půl hektaru a na přilehlou louku přibližně pětina hektaru. Staré vklady v naturáliích, které dříve obyvatelé odevzdávali, byly od roku 1850 trvale nahrazeny pevnou roční rentou ve výši 165 zlatých.

Plány starého kostela. Uprostřed jsou vidět zbytky věže, které byly po požáru odstraněny.

Interiér starého kostela. Kazatelna, oltář se starým olářním obrazem.

Obrázek starého kostela z pohlednice. V popředí Zámeček, vpravo škola.

Starý kostel - obrázek z pohlednice. Vlevo dům čp. 101 (Popelkovi)

Krátce před sérií ničivých požárů prošel kostel i s farou větší opravou, jak nás o tom informují dochované archivní materiály. V roce 1889 byly na tyto účely vynaloženy finanční prostředky v celkové částce téměř 3000 zlatých, což jasně ukazuje, že se nejednalo o běžné udržovací práce. První požár ze 3. září 1892 sice kostel i fara přestály, oba objekty však byly značně poškozeny a přilehlé hospodářské budovy zcela lehly popelem. Ve školní kronice Strání se uvádí, že během požáru byla ohněm zasažena i věž kostela a „jen nadlidskými silami byla zachráněna“. Protokol z 19. září 1892 následně vypočítává škody takto: šindelová krytina střechy u věže byla v horní části poškozená požárem a bylo nutné ji vyrobit znovu v rozsahu 16,00 m2, včetně nového deskového bednění neboli šalování. Krokev neboli špajr u věže byla ohořelá, takže se musela v délce 1,6 metru udělat nová a pobít plechem. Omítka u sakristie byla na levé straně požárem dosti poškozená a oprýskaná či odutá, pročež bylo potřeba zhotovit novou v délce 5,75 metru a výšce 3,10 metru. Na samotné budově fary byla požárem poškozená omítka na štítu na pravé straně, kterou bylo nutné zhotovit znovu v délce 10,10 metru a výšce 5,40 metru. Vrata do dvora farní budovy úplně shořela, a musela se proto vyrobit celá nová, a to včetně jednoho postranního sloupku, horního překladu i spodního prahu, přičemž rozměry těchto vrat činily 3,54 × 2,80 metru.

Vzhledem k tomu, že druhý požár přišel dřív než za rok, je velmi pravděpodobné, že byly vykonány jen ty nejdůležitější opravy. Během tohoto druhého požáru 22. května 1893 však věž kostela již lehla popelem. Z dochovaných plánů se zdá, že část zdiva sice zůstala, ale byla zřejmě natolik poškozena, že bylo nutné ji odstranit. Práce na opravě kostela byly zadány firmě Málek z Uherského Brodu a podle kolaudačního protokolu za ně bylo vyplaceno 290 zlatých a 22 krejcarů. Z dalších dochovaných materiálů vyplývá, že vzhledem k těžkému poškození chrámu bylo zvažováno znovuvystavění věže, ale také buď rozšíření stávajícího, nebo stavba zcela nového kostela. Za účelem obnovy poničené dominanty byl dokonce založen Spolek ku vystavení věže při farním kostele ve Strání a dochovaly se rovněž návrhy na rozšíření kostela.