Stránky Josefa Kubely

Zemské četnické velitelství pro Moravu.
Oddělení v Uh. Hradišti.
Stanice ve Strání čís. 21.
Ve Strání dne 1. května 1928.
Čís. j. 763.
Adresát:
Okresní politická správa
v Uh. Brodě.
Věc: Komunistický tábor lidu ve Strání, průběh.

Dne 29.dubna 1928 odpoledne pořádala komunistická strana ve Strání divadelní představení /:Z noci v den:/ v zahradě Josefa Guriče ve Strání čís.48, kdež se nacházelo jeviště ve stodole.Tohoto představení byly účastny ženy a děti nejen příslušníků komunistické strany ale i jiných politických stran většinou ze strany lidové.Divadelní kus, který má zřejmě tendenci proti církvi římsko-katolické a znázorňuje ráz předzvěstí ruské revoluce, vyvolal u obyvatelstva ve Strání rozruch, zaujatý v nepřátelství proti straně komunistické.

Dne 1.května 1928 chystali se komunisté k uspořádání táboru, povoleného okresní politickou správou v Uh.Brodě ze dne 25.4.1928 čís.11502 s podmínkou, že obecní rada ve Strání povolí místo k uspořádání táboru lidu.Obecní rada ve Strání usnesla se ve svém sezení dne 30.4.1928 5 hlasy proti 4, že místo k pořádání táboru lidu se komunistům nepovoluje.

Jednatel Ladislav Hofbauer ve Květné-Strání čís.318, který svým jménem žádal o povolení k pořádání táboru lidu, byl obecní radou týž večer vyrozuměn, že místo pro tábor lidu obecní rada nepovoluje.Starosta obce Strání Hubert Götz podal okresní správě politické v Uh.Brodě telefonický dotaz jak v tomto případě má postupovati.Tímto úřadem bylo mu telefonicky sděleno, že tábor lidu je zakázán vzhledem k usnesení obecní rady. Hofbauer tím, že tábor lidu je zakázán měl za to, že tímto zákazem není dotčeno pořádání průvodu a 1.5.1928 učinil všechny přípravy k pořádání průvodu přes obec Strání.

Asi o 9.hodině scházeli se příslušníci komunistické strany na severním konci obce Strání zv. Na drahách a o 9.30 hodině vyšel z tohoto místa průvod v počtu asi 130 osob v čele asi 10 cyklistů a za ním 12 ti členná hudba taktéž ze Strání.

Když průvod došel ke kostelu vycházeli právě z kostela po skončené mši sv. a na návsi se nacházeli účastníci dvou svateb v týž den odbývaných.Tato okolnost zavdala mezi účastníky kostela a svatebčany pohoršení, které se vystupňovalo tak dalece, že bylo na účastníky komunistického průvodu útočeno jednak spíláním a házením kamení, čímž bylo několik účastníků průvodu krvavě zraněno.

Počátek tohoto jitření povstal z počátku mezi účastníky z kostela a svatebčany, později kdy povstal křik, přidali se k tomu i občané nacházející se doma, kteří ve skupinách před svými domy projevovali křikem nevoli nad pořádaným komunistickým průvodem a také někteří z nich počali na průvod?oti kamením.

Tímto jednáním povstala mezi účastníky průvodu panika a byvše kamenováni hledali záchranu v hostinci Karla Duřila, kamž se všichni před násilím ukryli.Před tímto hostincem se shromáždili všichni útočníci na průvod a připravovali se k útoku na v hostinci shromážděné komunisty.V tom již dostihla četnická pohotovost v síle 5 mužů za velení vrchního strážmistra Františka Pokorného na místo, okamžitě odrazila útočníky útokem na bodák od hostince a zjednala v malé chvíli úplný klid.

Účastníci průvodu chovali se při tom naprosto klidně a z jejich strany nebylo žádné násilí učiněno.

Při provedeném útoku na komunistický průvod bylo kamením krvavě zraněno 6 osob mezi nimi jedna žena a komunistický senátor Tomáš Koutný z Hodonína, který utrpěl lehké poranění na temeni hlavy, způsobené kamenem, které dosti vydatně krvácelo.Jelikož byl týž neustále ohrožen, byl četnickou hlídkou doprovázen přes obec a pak sedl se svým synem na motocykl a odejel ze Strání. Po jeho odchodu nebyl již klid v žádném způsobě porušen. Šetření se strany četnictva bylo ihned zavedeno a budou všichni vinníci okresnímu soudu v Uh.Brodě k potrestání oznámeni. Současně se odbýval v osadě Květné, vzdálené 20 minut od Strání druhý tábor lidu pořádaný socialně demokratickou stranou v Květné, který byl povolen okresní správou politickou v Uh.Brodě ze dne 24.4.1928 čís.11054, jehož průběh byl úplně klidný.

Poručík výk. Slezák

A takto událost popsaly komunistické noviny - Krvavý 1. Máj ve Stráni.

Krvavý 1. Máj ve Stráni

Zfanatisovaní klerikálové napadli zákeřně průvod komunistů a velmi těžce zranili naše soudruhy a soudružky. – U kostela bombardovali lidovci těžkými kameny klidně jdoucí občany. Při tom klerikálové ve zběsilosti šlapali po vlastních dětech. Senátoru soudruhu Koutnému rozbita na temeni hlava, poraněna pravá ruka, soudružce Krovinové vytrženo kus masa z lýtka!

Soudružské »Slovácko« přináší tuto překvapující zprávu o ničemném útoku klerikálů na účastníky komunistického projevu ve Stráni: Tak jako v jiných místech, i ve Stráni na Uherskobrodsku naši soudruzi uspořádali manifestační projev na 1. Máje, letos po prvé. Klerikálové chtěli se pomstít komunistům za to, že ztratil při posledních obecních volbách deset mandátů, a že bolševici získali 5, a proto obecní rada odepřela ve schůzi 30. dubna večer propůjčiti na návsi místo k projevu. Vedle toho klerikální zlomyslníci týž večer při stavění máje za prudkého deště zaonáčili to tak, aby májový stožár komunistů »spadl«. Když v noci naši soudruzi šli for druhý vršek, než se vrátili, byl asi 20 metrů dlouhý peň v několika místech prořezán. Přesto naši zaopatřili máj druhý, opatřili rudým praporem a postavili ho. Na zfanatisované klerikální »křesťanské snášenlivce« působila rudá barva jako na rozzuřeného býka. Průvod komunistů ve trojstupech seřazený v počtu 134 osob – včetně se ženami – nepočítaje v to muzikanty, vyšel o čtvrt na 10. hod. dop. z »drah« a ubíral se přes náves k hostinci Duřilovu. Vyrukovala celá obec. Komunisté si ovšem jedovatých poznámek zevlujících »křesťanů« nevšímali. Před hospodou »truňkem posilnění« počali zvířecky hulákat, plivat a vyhrožovat klidně ubírajícím se soudruhům v průvodě. To jim ale nestačilo. Na povel, zřejmě připravený: »A tož na ně!«, počali házeti těžké kameny na demonstrující občany. Pokrytečtí zhovadilci kamenovali své spolubližní a stejně trpící. Těmto rabijákům nestačil však několikráte opakovaný déšť kamenů. Každého jednotlivce, který byl ozdoben rudým mákem a každý, kdo jim byl podezřelý, že je komunista, byl shluknuvšími se násilníky bit, kopán a surově trýzněn. Učinili též útok na hostinec, do něhož se před klerikálními násilníky občané z průvodu uchýlili. Rabijáčtí násilníci přerazili čelist soudruhu Janu Knotkovi, těžce poranili soudr. Lukaščíka, rozbili hlavu soudr. Jos. Zimmermanovi, jakýmsi předmětem vytrhli kus masa z lýtka soudr. Krovinové, nesoucí na rukou malé dítě, rozbili hlavu na temeni soudr. Koutnému a pohmoždili mu pravou ruku a přivodili krvavé podlitiny na zádech, soudr. Koutnému Albinu hozeným kamenem pochromali prsty pravé ruky. Vedle toho je velmi mnoho těžce a ještě více lehce zraněných. Naštvaní násilníci při útoku na komunisty neviděli ani vlastních dětí, které srazili na zemi a šlapali po nich. Teprve přichvátavší četníci učinili přítrž řádění zběsilců, kteří ihned zbaběle zalezli a při vyslýchání nekřesťansky cikánili, že »nic nedělali a nic neviděli«! Vyšetřování vinníků je v proudu.

Klerikální násilníci mýlí se ovšem převelice, domnívají-li se, že rozbíjením hlav, vyhrožováním rozpáráním »báchorů« bolševikům, a nadáváním vyženou pracujícím lidem, demonstrujícím za svá práva a za lepší žití, komunismus z hlav. Tento krvavý křest bude posilou našeho – prozatím sice mladého – ale od kořene zdravého a pevného hnutí komunistického ve Stráni i v okolí.